3Tre nadchla 10 000 lidí, kteří se sešli podél Canalone Miramonti v Madonna di Campiglio: radost v prvním kole, protože tři Italové měli nakročeno na stupně vítězů, radost Rakušanů ze skvělého Marcela Hirschera a ještě radost pro Neureuthera a pro Japonce Yuasu, který byl až do poslední chvíle na dosah vítězství. Ale 3Tre je také zklamání, protože všechny předpovědi pro Italy se ve druhém kole rozplynuly, a smutek kvůli neuvěřitelnému úmrtí, k němuž došlo během prvního kola.
V důsledku nevolnosti s následnou zástavou srdce zemřel Lanfranco Bertocci, lyžařský instruktor z Madonna di Campiglio, který měl u trati službu jako kontrolor branek. Bertocci, který trpěl srdeční chorobou, dostal okamžitou pomoc od dvou závodních lékařů, kteří stáli na trati těsně nad místem nehody; dlouho, asi hodinu, byl resuscitován a ošetřován potřebnými prostředky. Okamžitě zasáhla také horská služba, která spolupracovala s lékaři a záchranáři přítomnými na trati.
Opravdu smutná chvíle. Závod byl přerušen, protože oba závodní lékaři zasahovali, a poté pokračoval jízdou Američana Ligetyho.
Marcel Hirscher (AUT) po třetím místě ve Val d’Isère nezaváhal: po prvním kole, které ovládl (časem 52”07), si zachoval chladnou hlavu a vybojoval tak nejen 3Tre (1’42”50), ale i první místo v hodnocení Světového poháru v této disciplíně se 240 body.
V jeho stopách Němec Felix Neureuther: druhý v prvním kole se ztrátou 6/100 na Rakušana svůj výsledek zopakoval i ve druhém kole s celkovým časem 1’44”17.
A tady se o třetí místo mohli a měli utkat Italové. Po famózním prvním kole tří mušketýrů slalomu, kdy byl Cristian Deville třetí (52”63) a Manfred Moelgg (52”75) a Giuliano Razzoli (52”75) se dělili o čtvrté místo, byl slalomový stadion v Campigliu připraven „vybuchnout“ kvůli stupňům vítězů, které mnozí očekávali.
Uspěl jen Manny Moelgg, který ztratil jednu pozici a skončil pátý: „vybojované páté místo. Jsem spokojený s tím, jak lyžuji, mám velkou jistotu. V lednu musím víc riskovat, ve smyslu ještě víc útočit“.
Zklamání pro Razzoliho a Devilla, kteří vypadli, první v posledních brankách, druhý v horní části trati. „Jel jsem skvělé kolo – říká Razzoli –, byl jsem opravdu blízko krásnému umístění na stupních vítězů. Lyžoval jsem dobře, nahoře jsem se po druhém zachycení hranou zase srovnal a upřímně nevím, co se stalo. Útočil jsem, chtěl jsem na stupně vítězů za každou cenu, ale musím se dívat na pozitivní stránku a říct, že jsem si jízdu užil. Pocity jsou zase dobré, chtěl jsem si udělat pěkný dárek k dnešním narozeninám, tak snad příště“. Deville tomu věřil a věřil až do konce: „Dobrý dojem uděláš, když dojedeš do cíle a jdeš na stupně vítězů. Můžu říct, že jsem kvůli tomu startoval. Neudělal jsem ani chybu, protože nemůžu říct, že bych se spletl. ‚Vyletěl‘ jsem a skončil na zemi. Je mi to moc líto, jsem zklamaný. Popravdě mě to i přestává bavit, protože když jsou příčinou technické chyby a výsledky nepřicházejí, chápu, že je na čem pracovat, ale já jezdím rychle a sbírám nulu, takže mě to opravdu přestává bavit“.
Skutečnou hvězdou večera v Campigliu je ale on, hvězda ze země vycházejícího slunce, Japonec Naoki Yuasa: startovní číslo 21, 25. místo po prvním kole a fenomenální druhá jízda, která ho katapultovala na stupně vítězů a na olymp nejlepších lyžařů. On sám prostě říká: „takhle umím lyžovat a dnes jsem ukázal, že můžu stát na stupních vítězů“.
Do druhého kola se nedostal očekávaný Stefano Gross, který nedokázal využít startovní číslo 1 a skončil 33., zatímco se prosadil Roberto Nani, enfant terrible týmu, ten, který se nebojí riskovat, ten, který startuje s číslem 41, v prvním kole je třicátý a pak svižně otevírá druhé kolo: „jsem spokojený s druhým kolem, o něco méně s prvním. Vezu si domů důležité body a doufám, že se mi podaří posunout se ve startovním pořadí“. V prvním kole mu dělala potíže trať (kterou postavil Kostelic), na které už v prvních brankách nenašel ten správný cit.
Velké zklamání pro Patricka Thalera, který vypadl: „Při výjezdu z dvojité branky jsem si vzal tyč mezi lyže, škoda, protože bych rád dojel až do cíle, je to tady nádherné, ale tak to chodí, nedá se nic dělat“.
Tak padá opona nad 3Tre, nad jevištěm, které rozpálilo večer v Campigliu, s ochozy a tribunami, okraji trati a cílovým prostorem přeplněnými lidmi.
Vrátit se po sedmi letech mezi elitu nebylo snadné, 3Tre však zůstává závodem s vysokou technickou úrovní, který se lidem líbí. Teď je na řadě rok 2014, mezitím se v roce 2013 vrací Evropský pohár.
Zatím žádné komentáře