počasí a sníh

Ovlivní islandská sopka příští zimu?

Od 20. března se islandská sopka Eyjafjöll probudila a bez přerušení pokračuje ve své vulkanické činnosti.

Sopka se proslavila tím, že ochromila všechny lety z evropských letišť. Vyvržený popel mohl vyřadit motory letadel, a proto byly zrušeny všechny evropské lety, což přivedlo cestující i dopravce k zoufalství.

Nyní větry, které unášely popel, změnily směr a všechna letiště znovu fungují, čímž se uvolnila doprava, jejíž ochromení srazilo na kolena hned několik odvětví.

Sopečná erupce se neomezuje jen na uzavření nebe nebo na evakuaci okolních oblastí, ale může dokonce vést ke změnám klimatu. Když se sopka probudí k činnosti, vypouští do atmosféry různé látky, popel a plyny, které vytvářejí tenkou vrstvu, jež (částečně) oslabuje sluneční záření, a v důsledku toho může vést k poklesu teploty.

Tento „sopečný efekt“ na klima není teorie, ale fakt, a v průběhu dějin Země už k němu došlo mnohokrát; nejvýznamnější událost byla zaznamenána v roce 1815 – sopka Tambora v Indonésii. Erupce této sopky způsobila takový pokles teplot, že zmírnila následující léto. Událost měla tak rozsáhlé dopady, že léto roku 1815 bylo označeno za „neléto“. Indonéská sopka ovlivňovala klima i v následujících letech, kdy způsobila výrazný pokles teplot, a přinesla tak tužší zimy a mírnější léta.

Více mrazu a více sněhu díky islandské sopce?

Dělat předpovědi je jistě předčasné, ale některé úvahy si už dovolit můžeme.

I když dokázala uzavřít nebe nad celou Evropou, sopka Eyjafjöll nevypustila do atmosféry významné množství popela a její činnost byla zatím jen malého rozsahu.

V současné době jsou klimatologové téměř jistí, že kromě okolí sopky k žádným klimatickým změnám nedojde.

Pro představu: erupce z roku 1815 vyvrhla zhruba 1 000krát více popela (toho, který vytváří „ochrannou“ vrstvu) než islandská sopka v současnosti.

Vyloučit lze i ochlazení s výhledem na léto, protože El Niño případné „příznivé“ účinky vyruší.

Není však vyloučeno, že se nějaké účinky mohou projevit za několik let.

Nedá se nic dělat, tahle erupce nám bohužel (podle údajů, které teď máme) mrazivou a zasněženou zimu nepřinese.

Velké zklamání pro nás všechny!

A co kdyby sopka pokračovala ve své činnosti?

Kdyby sopka pokračovala ve své činnosti ještě další 2-3 měsíce, situace by se obrátila. To by mohlo vést ke zvýšení množství popela ve vzduchu, a tedy k vytvoření rozsáhlého „ochranného“ příkrovu s následným poklesem teplot.

K tomu by však byl zapotřebí i nárůst aktivity úměrný délce erupce.

A konečně skutečnost, že má u svého úpatí jeden z největších ledovců Islandu, nezpůsobí žádnou změnu klimatu, protože tento ledovec kvůli častým lávovým proudům běžně taje a znovu se tvoří.

Klimatologové se zdají být přesvědčeni, ale Země nám může přichystat ještě mnoho překvapení.

Teprve na konci sezóny se dozvíme, zda sopka ovlivnila „naše lyžování“, nebo ne.

Zatím žádné komentáře

Zanechte komentář nebo recenzi

Zanechte komentář nebo recenzi

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *