Proč nechat léto, aby odneslo metry a metry sněhu? Lepší je uchovat ho na příští zimu!
Přesně tato úvaha stojí za tím, co se v posledních letech děje v některých lyžařských střediscích, která začala skladovat sníh, aby jej znovu využila v následující zimě.
Tato praxe bývá souhrnně označována anglickým termínem „snow farming“ – v podstatě jde o to nashromáždit co nejvíce sněhu na chladných místech a pokusit se jej uchovat až do další zimní sezóny.
Uchovat velké množství sněhu není snadné, uvážíme-li, že i naše hory jsou v letním období vystaveny vysokým teplotám. Například v létě 2013 teploty v některých střediscích v nadmořské výšce 1000 m překročily 30 stupňů.
Důkazem toho, že ani nadmořská výška není vždy zárukou, jsou alpské ledovce: přestože leží téměř vždy výše než ve 3000 metrech, v parných létech nesmírně trpí, a i v jejich případě je proto nejlepším řešením proti horku zakrývání ledu geotextilními plachtami.
Navzdory všemu však některá střediska přišla s důmyslnými a originálními řešeními, která přinesla překvapivé výsledky!
Val Martello a Livigno, systém funguje!
Mezi všemi vynikají příklady z údolí Val Martello a ze střediska Livigno.
Právě v těchto dnech byl v tomto údolí v regionu Alto Adige znovu rozhrnut sníh z loňské zimy;
v minulé zimní sezóně zde bylo vyrobeno přibližně 5000 m³ technického sněhu, z něhož ve stínu lesa vznikl velký bílý kopec. Tato obrovská masa sněhu pak byla pokryta zhruba 40cm vrstvou dřevní štěpky.
Na konci léta kopec vydal úctyhodných 3000 m³ sněhu, který byl nyní použit ke zprovoznění běžeckých tratí. (odkaz)
Úprava tratí v údolí Val Martello pomocí uchovaného sněhu
Také areál Ski Area Mottolino v Livignu se k tomuto kroku odhodlal poté, co postavil obří sněhový hrad pro akci Nine Knights (odkaz). Jelikož na stavbu této konstrukce padlo celých 80 000 m³ sněhu, provozovatelé se rozhodli zkusit jej uchovat i přes léto, a tak obrovskou bílou masu zakryli geotextilními plachtami.
Po skončení letní sezóny plachty uchovaly přibližně polovinu původního sněhu.
Mezi další střediska, která již tento experiment vyzkoušela a dosáhla výborných výsledků, patří švýcarský Davos a ruské Soči, kde se loňský sníh uchovává s výhledem na zimní olympijské hry.
Jediným neúspěchem skončil pokus na hoře Monte Bondone, kde snaha zakrýt sníh a uchovat jej pro zimní univerziádu selhala a zbylý sníh k realizaci akce nijak výrazně nepřispěje. (odkaz)
Příčinu lze ovšem přičíst nízké nadmořské výšce tamního areálu – zatímco test v Livignu proběhl ve výšce 2000 m a ve Val Martello v 1700 m.
Skladování sněhu pro zimní olympijské hry 2014
Dřívější otevření areálů díky loňskému sněhu
Příklad údolí Val Martello ukazuje, že tato technika dokáže odstartovat lyžařskou sezónu se značným předstihem. Stačí počkat na příchod mrazů a sníh z minulé sezóny lze rozvézt po terénu a použít k přípravě tratí.
Jde o zajímavou metodu, která tomuto středisku v regionu Alto Adige umožnila znovu otevřít biatlonové centrum s velkým náskokem před konkurencí.
V době, kdy lyžařský trh vyžaduje stále časnější zahájení sezóny, zatímco klima naopak včasné otevření areálů ztěžuje, se „snowfarming“ jeví jako účinná zbraň v rukou lyžařských středisek.
Výtěžnost se pohybuje od 40 do 60 % a náklady na vytvoření umělého sněhového depozitu a jeho následné rozhrnutí zřejmě nepřevyšují náklady na výrobu technického sněhu pomocí sněžných děl.
Téma vzbuzuje takový zájem, že se na tuto praxi začínají specializovat některé firmy – stačí připomenout, že projekt uchování sněhu pro Soči odstartovala finská společnost a v Itálii se na toto téma konala specializovaná konference v průsmyku Passo Cerreto v regionu Emilia-Romagna.
Pokud tedy během letní túry narazíte na obrovské hory sněhu, nelekejte se – to jen bílá paní odpočívá a čeká na novou zimu!
Zatím žádné komentáře